Pěstování a možnosti využití některých
netradičních rostlin ve fytoenergetice
Kromě využití možných stávajících zdrojů pro energetické účely jako jsou sláma nebo některé zemědělské odpady pro účely spalování, řepka pro výrobu metylesteru nebo obilniny, cukrovka a brambory pro výrobu etanolu se uvažuje o pěstování tzv. energetických plantáží jednoletých nebo víceletých bylin nebo dřevin.
Ve světě existuje velký počet druhů, které by se daly využít v energetickém průmyslu. Každý druh však nelze pěstovat v našich podmínkách mírného pásma. Z tohoto důvodu je důležitý výběr vhodných rostlin. Volba druhů energetických rostlin je dále určována mnoha faktory jako např. druh půdy, způsob využití, prostředky pro pěstování, sklizeň a dopravu apod. Dále je nutné porovnání výnosů s náklady na pěstování a výrobu energie včetně zajištění odbytu pěstované komodity.
V našich podmínkách připadají do úvahy pro pěstování na energetické využití kromě stávajících také některé netradiční druhy jako jsou čiroky, konopí, lnička, krambe, saflor, ozdobnice čínská (Miscanthus), lesknice rákosovitá nebo některé robustní typy trav jako např. jílky, topolovka, šťovík krmný, křídlatka, topinambur nebo energetické dřeviny apod. V tomto příspěvku se podrobněji zmíním o dvou velmi kontraverzních plodinách jako je konopí a křídlatka, které by se daly využívat jako energetické plodiny.
Konopí seté (Canabis sativa L.)
Konopí je v současné době kontraverzní rostlinou. Do roku 1996 se mohlo bez rozporu s naší legislativou normálně pěstovat. Situace se zkomplikovala přijetím zákona č. 92/1996 Sb. o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, který nepřímo do jisté míry znemožňuje pěstování konopí tím, že stanoví požadavky na rozmnožovací materiál uváděný do oběhu. V současné době existuje od 1.1.1999 nový zákon č. 167/98 zákon "O návykových látkách", který upravuje pěstování máku a konopí. § 24a zákona zakazuje pěstovat druhy a odrůdy konopí (rod Cannabis), které mohou obsahovat více než 0,3% látek ze skupiny THC (tetrahydrokanabinolů). § 29 nařizuje ohlašovací povinnost osob pěstujících mák nebo konopí. Osoby pěstující mák nebo konopí na celkové ploše větší než 100 metrů čtverečních jsou povinny předat místně příslušnému územnímu odboru Mze: a) do konce prosince rozlohu pozemků, na nichž byl pěstován mák nebo konopí, b) do konce května odhad rozlohy pozemků, na nichž bude pěstován mák nebo konopí. § 37(1)b ukládá pokutu do výše 1 mil. Kč, pokud fyzická nebo právnická osoba uvede nepravdivé nebo neúplné údaje při plnění ohlašovací povinnosti. Z nového zákona je zřejmé, že každý pěstitel nebo organizace bude muset respektovat příslušné zákazy a opatření, aby mohl konopí pro průmyslové účely pěstovat. Lze předpokládat, že si každý dokáže provést úsudek, jaké budou možnosti pěstování konopí pro technické účely v ČR. To, že pěstování v ČR má svoji perspektivu, dokazuje výzkum a teoretické možnosti využití této plodiny.
Charakteristika plodiny: Konopí je teplomilnější plodina značně náročná na vodu, půdu i agrotechniku, relativně odolná vůči chorobám a škůdcům.
Původ: Střední Asie
Botanické zařazení: Patří do čeleďi konopovité (Cannabaceae). Konopí je jednoletá dvoudomá nebo jednodomá rostlina. Plod je vejčitá jednosemenná nažka s HTS od 8 do 26 g (v průměru 20 g). Semena brzy ztrácí klíčivost (třetím rokem o 30-40 %). Konopí je cizosprašné (větrosnubné). Vyskytují se tři druhy konopí:
- indické (C. indica Lm.) - kde všechny zelené části rostliny obsahují hašiš
- plané (C. ruderalis) - je jednoletý plevel
- seté (C. sativa L.)-je nejrozšířenější druh konopí, kde rozeznávé
tři formy:
- severní: je nízké v průměru 0,6-0,8 m vysoké. Je rané, dozrává za 60-70 dní. Dává malý výnos stonků i semen, která jsou drobná. U nás se nepěstuje.
- jižní (typ vegetativní): 3-4 m vysoké. Dozrává za 130-180 dní. Dává velký výnos vláken, malý výnos semen. Vlákna jsou dlouhá a jemná.
- přechodného typu: je 170-250 cm vysoké. Má prostřední vlastnosti obou předchozích forem. Dozrává za 90-120 dní. Dává dobrý výnos vláken i semen.
Konopí lze vysévat i na zúrodněných slatinách, rozoraných loukách nebo vysušených rybnících. Nevhodné jsou půdy mělké, kamenité, písčité, ulehlé, jílovité, vysychavé. Konopí se dá pěstovat při nižších výnosech i na horších půdách v chladnějších oblastech. Konopí je náročné na vodu - na vytvoření jednotky sušiny potřebuje 1,5 až 2,0 krát více vody než pšenice nebo oves. Povolené odrůdy: Dříve byly povoleny dvě odrůdy - Rastislavické (1958), Uniko B (1980). V současných listinách povolených odrůd se však již nevyskytují. Jejich restringce souvisí s relativně vysokým obsahem THC, který je vyšší než jaký povolují pro pěstování konopí např. státy EU (pod 0,3 % THC v jakékoli části rostliny). V současné době je u nás povolená odrůda JUSO 11, která patří k jednodomým rostlinám a obsah THC má kolem 0,03 %.
V zemích EU jsou povoleny následující odrůdy mající obsah THC pod 0,3 %: Carmagola, CS, Delta 405, Delta Lolsa, Epsilon 68, Fedora 19, Fedrina 74, Felina 34, Ferimon, Fibranova, Fibrimon 24, Fibrimon 56, Futura, Santhica 23. Nově povolené odrůdy v EU (asi od r. 1996) - Německá Fasamo (raně zrající), Maďarská Kompolti (pozdě zrající, vysoký výnos stonků). V listinách odrůd je ve východní a západní Evropě zaneseno 44 průmyslových odrůd.
Osevní postup: Nejvhodnější předplodinou pro konopí jsou rostliny, které zanechají půdu bez plevelů, kyprou, dobře zásobenou živinami, zvláště N. Jsou to okopaniny, kukuřice, luskoviny, jetel, vojtěška, také lze konopí pěstovat i po obilovinách. Snáší i pěstování po sobě. Je dobrou předplodinou i pro náročné zemědělské plodiny, protože zanechává půdu čistou a v dobrém stavu. Hnojení: Konopí vyžaduje velké množství živin (viz tab.1). Půda by měla být dobře vyhnojena statkovými a průmyslovými hnojivy. Čím je odrůda vzrůstnější, tím je náročnější. Při hnojení hnojem je možno aplikovat 30 t.ha-1 i více. Dobře působí i zelené hnojení. Důležité je i draselné hnojení, neboť má spolu s dusíkatým hnojením největší vliv na výnos stonků a jakost vláken. Draslík je dobré dodávat v draselné soli nebo síranu hořečnato-draselném, který nepozměňuje půdní reakci a půda po nich nekornatí. Konopí pěstované na vlákno nepotřebuje tolik fosforu jako konopí pěstované na semeno. Průmyslová hnojiva P a K se mohou zčásti zapravit již při orbě do větší hloubky, z části při předseťové přípravě půdy. Není-li dostatek Ca v půdě zaorá se na podzim nebo dokonce k předplodině vápenaté hnojivo, neboť konopí vyžaduje neutrální až zásaditou půdní reakci. Během vegetace se aplikuje ledek vápenatý na list, dříve než rostliny dosáhnou výšky 10-15 cm.
Tab 1. Průměrný odběr živin sklizní při produkci 1 tuny sušiny
(kg):
| N | P | K | Ca | Mg | |
| zrno | 43,8 | 9,9 | 10,7 | 1,1 | 2,2 |
| sláma | 8,3 | 2,1 | 9,1 | 10,2 | 1,5 |
Ochrana rostlin: Konopí nepoléhá a je poměrně odolné proti chorobám a škůdcům. Konopí může škodit dřepčík chmelový (Psylliodes attenuata Koch.), housenky můry gama (Autographa gamma L.), mšice konopná (Phorodon cannabis Pass.) a zaviječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis Hübn.). Z chorob se nejčastěji vyskytuje plíseň šedá (Botrytis cinerea Pers.) fusariosa (Giberella pulicaris (Fr.) Sacc.), rakovina a některé choroby virového původu. Někdy porosty na semeno při dozrávání navštěvuje ptactvo. Nejnebezpečnější chorobou je asi bílá (sklerociová) hniloba, jejíž původcem je hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) Masse).
Sklizeň a posklizňové ošetření: Zaměření na slizeň porostů na semeno. V současné době přichází v úvahu sklizeň najednou, kdy se rostliny jak samčí tak samičí sekají v době, kdy semena ve spodní polovině květenství samičích rostlin jsou v plné zralosti a v horní polovině v mléčné zralosti. Semena nejprve dozrávají v nejnižších větvích a nejpozději na nejvyšších. Neměli bychom sklízet později, neboť semeno při plně zralosti vypadává. Doporučuje se sklízet brzy ráno, nebo za vlhka, kdy semena tolik nevypadávají. Při malých plochách se doporučuje květenství se semeny odstřihnout, přepravit na hospodářství a zde vymlátit. Získané semeno čistíme a dosoušíme na vlhkost pod 9 %, aby se nezapařilo a neplesnivělo. Při velkých výměrách používají např. v SRN pro sklizeň semene kombajnů, kdy je žací lišta tak vysoko, že se seká horní polovina rostlin. Výnosy na 1 hektar uváděné pro naše podmínky: stonky: 50-70 q (až 130 q) z toho 5-12 q vláken a 15-40 q pazdeří, semeno: 8-14 q.
Výnosy dosažené v našich pokusech v závislosti na podmínkách pěstování:
- stonky: 2,5 - 20,4 t.ha-1 sušiny,
- semeno: 0,7 - 1,1 t.ha-1 sušiny.
Že lze dosáhnout vysokých výnosů stonků konopí na úrodné půdě
i v nadmořské výšce 620 m n. m., dokládají naše pokusy v Lukavci. Zde
bylo v polních podmínkách dosahováno v průměru výnosů kolem 10 t.ha-1
sušiny nadzemní fytomasy. Na dobře vyhnojené půdě (soukromá zahrada)
s vysokým obsahem živin a humusu bylo však v roce 1998 dosaženo průměrných
výnosů 20,4 tun sušiny celkem sklizené fytomasy.
Konopí na produkci vlákna je obecně sklízeno v době, kdy jsou samčí rostliny v plném květu a zbavují se pylu, nebo po pylovém spadu a když začnou opadávat listy. Většinou sklizňových řezaček, hlavně bubnových se konopí sklízet nedá (namotávání stonků). Ze sklízecích řezaček vyrobených u nás se osvědčila s jistými obtíženi při sklizni konopí a to pouze po úpravě řezačka SŘ 01 z Agrostroje Pelhřimov. Pro průmyslové využití vláken byly vyvinuty kombinované stroje, které oddělují semeno a stonky spolu s listím vracejí na pole k doschnutí. Oddělené vlákno se potom lisuje do balíků. V Nizozemí se sklízí konopí upravenou sklízecí řezačkou na kukuřici firmy KEMPER. Původní řezačkou se pokosené konopí nedalo obracet ani sklízet z důvodu příliš dlouhých stonků konopí (až 4 m). Upravená řezačka konopí odřezává a zároveň pořezává na délku 50-60 cm a ukládá na strniště do řádků, který se po třech dnech po dobu 14 dní obrací obracečem, který obrací najednou 3 řádky. V důsledku pomačkání stonky rychle zasychají na vlhkost 20 %. Uschlá hmota na řádcích se sbírá sběracím lisem na obří balíky. Nizozemská firma Hemp-Flax vyvinula celou soustavu strojů potřebných na sklizeň konopí za zhruba 500 000 DEM. Tato souprava zahrnuje sklízeč, který řeže stonky na délku 60 cm (výkonnost 2 ha.hod-1), sběrací zařízení, lis (využívající provazy z vláken rostlin) a nakladač balíků. S těmito stroji lze sklízet ročně 300 až 500 ha. V Rusku používají k mechanizavané sklizni sklízeč ŽK - 1.9, která konopí seká, váže a odkládá je na zem. Snopy jsou mláceny mlátičkou na konopí MLK 4.5A. Konopí pouze na vlákno je sklízeno sekačkou ŽK - 1.9, která seká rostliny a rozprostírá je na poli na rosení. Po rosení sběrací stroj PKB-1 sbírá stonky a váže je do otepí. V Rusku mají také kombajn na sklizeň konopí KKU-1.9.
Využití produkce: Teoretické využití produktů z konopí je mnohostranné.
Semeno - potravinýřský průmysl - rybí konzervy, výroba tuků, pivo, olej (viz tab. 2)
Plevy - obsahují kys. kanabidiovou (silný baktericidní účinek - antibiotikum)
Pokrutiny - krmivo
Odpadní voda z máčidel - hnojivo
Konopí je možný zdroj rostlinné buničiny pro výrobu benzínu, dřevěného uhlí, methanolu, plynu, elektřiny. V roce 1938 (Pupular Mechanics, únor 1938) se uvádí, že z konopného vlákna lze vyrábět více než 5000 textilních produktů od lana po jemné krajky. Z pazdeří, které zbyde ze stonků po odstranění vlákna a obsahuje více než 77 % celulózy, je možné vyrábět více než 25 000 produktů od dynamitu po celofán.
Konopí je praktický, levný stavební materiál se skvělými tepelnými a zvukově izolačními schopnostmi. Je možné vyrábět působením tepla a tlaku na rostlinné vlákno ohnivzdorné pevné stavební panely nahrazující suché zdi a překližku. Plastové vodovodní potrubí (PVC,PE) může být nahrazeno a vyráběno z obnovitelné konopné buničiny.
Charakteristika rostliny: Vysokovzrůstná agresivní vytrvalá bylina dobře rostoucí ve všech běžných půdněklimatických podmínkách ČR odolná vůči chorobám a škůdcům.
Původ: Křídlatky nejsou v naší květeně původní. Pochází z mírného pásma Asie.
Botanické zařazení: Křídlatky jsou vytrvalé dvoudomé byliny patřící do čeledi rdesnovité (Polygonaceae) s bohatě rozvětvenými a silnými dlouhými oddenky. Z křídlatek jsou v naší květeně zastoupeny např. Polygonum sachalinense - Syn.: Reynoutria sachalinensis (F.Schmidt) Nakai - křídlatka sachalinská, Reynoutria japonica - křídlatka japonská Houtt. nebo Pleuropterus cuspidatus - křídlatka hrotolistá .Vyskytuje se i kříženec předešlých druhů Reynoutria x bohemica Chrtek et Chrtková, který byl v roce 1983 z lokality nedaleko lázní Běloves u Náchoda. V podmínkách střední Evropy dosahují tyto rostliny výšky až 3 m. Z Japonska jsou hlášeny výnosy sušiny 12 až 27 t.ha-1. Podobných výnosů lze dosáhnout i u nás.
Nároky na stanoviště: Křídlatka roste od nížin až do podhorských oblastí na rumištích, v křovinách, podle vod, hlavně na mokré, živné, nevápenité, kamenité půdě. Nejlepší podmínky pro růst jsou na stanovištích s dobrou zásobou vody. Zvláštní pozornost si zasluhuje schopnost těchto rostlin akumulovat těžké kovy, zvláště kadmia a olova. Odlomené části oddenků a stonků křídlatky velmi snadno a dobře zakořeňují a porosty křídlatky jsou značně agresivní.
Mladé rostliny křídlatky jsou citlivé na pozdní jarní nebo časné podzimní mrazy případně letní sucho. Délka vegetační doby trvá asi 8 měsíců. Prýty vyrážejí nad povrch půdy koncem dubna. Růst prýtů je v květnu velice rychlý. Udává se, že se stonky v tomto období prodlužují v průměru o 4,6 cm za den, což lze srovnat s rychlostí růstu výhonku bambusu. Křídlatka kvete od července do října. Většinou však v našich podmínkách nevytváří zralá klíčivá semena. Zralé a klíčivé nažky křídlatky japonské byly zjištěny na některých místech jižní Moravy. Toto zjištění dává nové možnosti pro případné zakládání porostů křídlatky. Vývojová perioda je většinou ukončena prvními mrazíky, kdy uhynou nadzemní části rostlin. Zimu přežívá prostřednictvím podzemního systému oddenků, sahajících do hloubky i přes 2 metry, z něhož na jaře raší nové prýty.
Povolené odrůdy: v listině povolených odrůd nejsou registrovány
Agrotechnika: Podle nejnovějších zjištění se na některých místech ČR vyskytují rostliny křídlatky dávající klíčivá semena. V tomto případě je možné zakládat porosty křídlatky pomocí semen, což by bylo z ekonomického hlediska velmi výhodné. Je však třeba podrobně propracovat dosud chybějící agrotechniku pro polní podmínky. Plantáž křídlatky lze založit jako u ozdobnice (Miscanthu) z oddenků. Na podzim nebo lépe na jaře v době, kdy křídlatka začíná rašit, vyrýpneme a zasadíme odkopky do odplevelené a dobře připravené půdy. Zpracování půdy je obdobné jako u ozdobnice. Podmítka s následujicí hlubokou orbou, na jaře příprava půdy do 0,10 m (pro mechanizované vysazování), mechanické nebo i chemické hubení plevelů před sázením. Vysazují se 1 až 3 odkopky na 1 m2. Při výsadbě se doporučuje kořenové baly s odkopky navlhčit. Je možno sázet modifikovanými sazeči na cibuli, nebo stroji na výsadbu lesních stromků. Rostliny je možné přihnojovat, nejlépe na jaře před vyrašením nových výhonků. Sklízet je možné např. samojízdnými řezačkami na kukuřici. Sklizeň pro energetické využití je nejlépe provádět, obdobně jako u ozdobnice, v únoru nebo v březnu, kdy je nejnižší obsah vody v rostlinách. Při sklizni po zimě je třeba počítat se ztrátou sušiny až 40-50 %. Ze sklizené hmoty je možno lisovat pelety. Pelety mají hmotnost cca 500 kg.m-3 . Na rozdíl od ozdobnice se křídlatce daří i v chladnějších oblastech. Pro konečnou likvidaci porostu křídlatky je možno použít herbicidu (např. ROUNDUP), který se aplikuje na jaře na vyrašené výhonky.
Ochrana rostlin: Choroby a škůdci se u křídlatky vyskytují v zanedbatelném rozsahu.
Využití produktu: Křídlatku lze použít ke zpevnění a ochraně břehů řek, písečných dun. Oddenky se využívají v tradiční čínské a japonské medicíně pro léčení hnisavých zánětů kůže, chronických onemocnění a kapavky. Listy lze využít jako náhražky za tabák, mladé výhonky lze využívat k přípravě salátů. Listový extrakt je účinný proti různým druhům padlí. Rostliny mohou být v parcích použity jako dekorativní trvalky. V poslední době, s ohledem na vysoké výnosy sušiny fytomasy z plochy, se uvažuje s křídlatkou jako alternativním obnovitelným zdrojem energie.
Dosavadní zkušenosti s obnovitelnými zdroji včetně energetických rostlin naznačují, že jejich uplatnění zatím souvisí v daleko větší míře s jejich odbytem než s vyřešením produkčních nebo šlechtitelských otázek. Současné vývojové trendy týkající se nepotravinové produkce jednoznačně dokazují, že tento nový směr v budoucnu představuje velkou šanci pro zemědělství a zpracovatelský průmysl.
Konopí na produkci vlákna je obecně sklízeno v době, kdy jsou samčí rostliny v plném květu a zbavují se pylu, nebo po pylovém spadu a když začnou opadávat listy. Většinou sklizňových řezaček, hlavně bubnových se konopí sklízet nedá (namotávání stonků). Ze sklízecích řezaček vyrobených u nás se osvědčila s jistými obtíženi při sklizni konopí a to pouze po úpravě řezačka SŘ 01 z Agrostroje Pelhřimov. Pro průmyslové využití vláken byly vyvinuty kombinované stroje, které oddělují semeno a stonky spolu s listím vracejí na pole k doschnutí. Oddělené vlákno se potom lisuje do balíků. V Nizozemí se sklízí konopí upravenou sklízecí řezačkou na kukuřici firmy KEMPER. Původní řezačkou se pokosené konopí nedalo obracet ani sklízet z důvodu příliš dlouhých stonků konopí (až 4 m). Upravená řezačka konopí odřezává a zároveň pořezává na délku 50-60 cm a ukládá na strniště do řádků, který se po třech dnech po dobu 14 dní obrací obracečem, který obrací najednou 3 řádky. V důsledku pomačkání stonky rychle zasychají na vlhkost 20 %. Uschlá hmota na řádcích se sbírá sběracím lisem na obří balíky. Nizozemská firma Hemp-Flax vyvinula celou soustavu strojů potřebných na sklizeň konopí za zhruba 500 000 DEM. Tato souprava zahrnuje sklízeč, který řeže stonky na délku 60 cm (výkonnost 2 ha.hod-1), sběrací zařízení, lis (využívající provazy z vláken rostlin) a nakladač balíků. S těmito stroji lze sklízet ročně 300 až 500 ha. V Rusku používají k mechanizavané sklizni sklízeč ŽK - 1.9, která konopí seká, váže a odkládá je na zem. Snopy jsou mláceny mlátičkou na konopí MLK 4.5A. Konopí pouze na vlákno je sklízeno sekačkou ŽK - 1.9, která seká rostliny a rozprostírá je na poli na rosení. Po rosení sběrací stroj PKB-1 sbírá stonky a váže je do otepí. V Rusku mají také kombajn na sklizeň konopí KKU-1.9.
Využití produkce: Teoretické využití produktů z konopí je mnohostranné.
Semeno - potravinýřský průmysl - rybí konzervy, výroba tuků, pivo, olej (viz tab. 2)
- chemický průmysl - mýdlo, barvy, laky, mazadla
- osivo
- textilní průmysl (svrchní oblečení, teplé povlečení, jemné ručníky, čalounický materiál,
- tapety, koberce, látková obuv, tašky apod.)
- lékařství (fytin - chudokrevnost atd.) a kosmetika (kyselina gama-linolenová)
- ptačí zob
- celulóza (výroba chemikálií, umělých hmot, vláken, papír)
- vlákna (lana, provazy, popruhy, nitě)
- plachty, plátno, nábytkové látky, tepelné izolace, geotextilie v zemním a vodním stavebnictví
Plevy - obsahují kys. kanabidiovou (silný baktericidní účinek - antibiotikum)
Pokrutiny - krmivo
Odpadní voda z máčidel - hnojivo
Konopí je možný zdroj rostlinné buničiny pro výrobu benzínu, dřevěného uhlí, methanolu, plynu, elektřiny. V roce 1938 (Pupular Mechanics, únor 1938) se uvádí, že z konopného vlákna lze vyrábět více než 5000 textilních produktů od lana po jemné krajky. Z pazdeří, které zbyde ze stonků po odstranění vlákna a obsahuje více než 77 % celulózy, je možné vyrábět více než 25 000 produktů od dynamitu po celofán.
Konopí je praktický, levný stavební materiál se skvělými tepelnými a zvukově izolačními schopnostmi. Je možné vyrábět působením tepla a tlaku na rostlinné vlákno ohnivzdorné pevné stavební panely nahrazující suché zdi a překližku. Plastové vodovodní potrubí (PVC,PE) může být nahrazeno a vyráběno z obnovitelné konopné buničiny.
Tab. 2 . Kvalitativní složení oleje (vysychavý)
| Obsah oleje | Procentický obsah jednotlivých mastných kyselin v semeni | ||||
| Palmitová | Stearová | Olejová | Linolová | Linolenová | |
| % | 16:0 | 18:0 | 18:1 | 18:2 | 18:3 |
| 35 | 6,6 | 2,6 | 14,9 | 56,7 | 19,2 |
Křídlatka (Reynoutria)
Vzhledem k častému zplaňování a schopnostem nekontrolovatelně se šířit patří v současné době mezi několik nejobtížnějším invazním druhům v Evropě. Je třeba upozornit, že křídlatka je v některých státech Evropy na listině karanténních plevelů. Studie, která by uspokojivě vysvětlovala invazibilitu křídlatky na populační úrovni zatím chybí. Proto i přes výborné výsledky, které řadí křídlatku k vynikajícím energetickým rostlinám, bude nutné odpovědně zvažovat její pěstování.Charakteristika rostliny: Vysokovzrůstná agresivní vytrvalá bylina dobře rostoucí ve všech běžných půdněklimatických podmínkách ČR odolná vůči chorobám a škůdcům.
Původ: Křídlatky nejsou v naší květeně původní. Pochází z mírného pásma Asie.
Botanické zařazení: Křídlatky jsou vytrvalé dvoudomé byliny patřící do čeledi rdesnovité (Polygonaceae) s bohatě rozvětvenými a silnými dlouhými oddenky. Z křídlatek jsou v naší květeně zastoupeny např. Polygonum sachalinense - Syn.: Reynoutria sachalinensis (F.Schmidt) Nakai - křídlatka sachalinská, Reynoutria japonica - křídlatka japonská Houtt. nebo Pleuropterus cuspidatus - křídlatka hrotolistá .Vyskytuje se i kříženec předešlých druhů Reynoutria x bohemica Chrtek et Chrtková, který byl v roce 1983 z lokality nedaleko lázní Běloves u Náchoda. V podmínkách střední Evropy dosahují tyto rostliny výšky až 3 m. Z Japonska jsou hlášeny výnosy sušiny 12 až 27 t.ha-1. Podobných výnosů lze dosáhnout i u nás.
Nároky na stanoviště: Křídlatka roste od nížin až do podhorských oblastí na rumištích, v křovinách, podle vod, hlavně na mokré, živné, nevápenité, kamenité půdě. Nejlepší podmínky pro růst jsou na stanovištích s dobrou zásobou vody. Zvláštní pozornost si zasluhuje schopnost těchto rostlin akumulovat těžké kovy, zvláště kadmia a olova. Odlomené části oddenků a stonků křídlatky velmi snadno a dobře zakořeňují a porosty křídlatky jsou značně agresivní.
Mladé rostliny křídlatky jsou citlivé na pozdní jarní nebo časné podzimní mrazy případně letní sucho. Délka vegetační doby trvá asi 8 měsíců. Prýty vyrážejí nad povrch půdy koncem dubna. Růst prýtů je v květnu velice rychlý. Udává se, že se stonky v tomto období prodlužují v průměru o 4,6 cm za den, což lze srovnat s rychlostí růstu výhonku bambusu. Křídlatka kvete od července do října. Většinou však v našich podmínkách nevytváří zralá klíčivá semena. Zralé a klíčivé nažky křídlatky japonské byly zjištěny na některých místech jižní Moravy. Toto zjištění dává nové možnosti pro případné zakládání porostů křídlatky. Vývojová perioda je většinou ukončena prvními mrazíky, kdy uhynou nadzemní části rostlin. Zimu přežívá prostřednictvím podzemního systému oddenků, sahajících do hloubky i přes 2 metry, z něhož na jaře raší nové prýty.
Povolené odrůdy: v listině povolených odrůd nejsou registrovány
Agrotechnika: Podle nejnovějších zjištění se na některých místech ČR vyskytují rostliny křídlatky dávající klíčivá semena. V tomto případě je možné zakládat porosty křídlatky pomocí semen, což by bylo z ekonomického hlediska velmi výhodné. Je však třeba podrobně propracovat dosud chybějící agrotechniku pro polní podmínky. Plantáž křídlatky lze založit jako u ozdobnice (Miscanthu) z oddenků. Na podzim nebo lépe na jaře v době, kdy křídlatka začíná rašit, vyrýpneme a zasadíme odkopky do odplevelené a dobře připravené půdy. Zpracování půdy je obdobné jako u ozdobnice. Podmítka s následujicí hlubokou orbou, na jaře příprava půdy do 0,10 m (pro mechanizované vysazování), mechanické nebo i chemické hubení plevelů před sázením. Vysazují se 1 až 3 odkopky na 1 m2. Při výsadbě se doporučuje kořenové baly s odkopky navlhčit. Je možno sázet modifikovanými sazeči na cibuli, nebo stroji na výsadbu lesních stromků. Rostliny je možné přihnojovat, nejlépe na jaře před vyrašením nových výhonků. Sklízet je možné např. samojízdnými řezačkami na kukuřici. Sklizeň pro energetické využití je nejlépe provádět, obdobně jako u ozdobnice, v únoru nebo v březnu, kdy je nejnižší obsah vody v rostlinách. Při sklizni po zimě je třeba počítat se ztrátou sušiny až 40-50 %. Ze sklizené hmoty je možno lisovat pelety. Pelety mají hmotnost cca 500 kg.m-3 . Na rozdíl od ozdobnice se křídlatce daří i v chladnějších oblastech. Pro konečnou likvidaci porostu křídlatky je možno použít herbicidu (např. ROUNDUP), který se aplikuje na jaře na vyrašené výhonky.
Ochrana rostlin: Choroby a škůdci se u křídlatky vyskytují v zanedbatelném rozsahu.
Využití produktu: Křídlatku lze použít ke zpevnění a ochraně břehů řek, písečných dun. Oddenky se využívají v tradiční čínské a japonské medicíně pro léčení hnisavých zánětů kůže, chronických onemocnění a kapavky. Listy lze využít jako náhražky za tabák, mladé výhonky lze využívat k přípravě salátů. Listový extrakt je účinný proti různým druhům padlí. Rostliny mohou být v parcích použity jako dekorativní trvalky. V poslední době, s ohledem na vysoké výnosy sušiny fytomasy z plochy, se uvažuje s křídlatkou jako alternativním obnovitelným zdrojem energie.
Dosavadní zkušenosti s obnovitelnými zdroji včetně energetických rostlin naznačují, že jejich uplatnění zatím souvisí v daleko větší míře s jejich odbytem než s vyřešením produkčních nebo šlechtitelských otázek. Současné vývojové trendy týkající se nepotravinové produkce jednoznačně dokazují, že tento nový směr v budoucnu představuje velkou šanci pro zemědělství a zpracovatelský průmysl.
Tento příspěvek byl realizován za finanční podpory Národní
agentury pro zemědělský výzkum (projekt reg. č. EP 6457).
